Time management v síti vztahů

Dostala jsem zajímavou zpětnou vazbu k mému ebooku „  6 jednoduchých tipů jak splnit úkol a zůstat v klidu“.  Skvělý manažer jedné nadnárodní firmy mě upozornil na problémy spojené s time managementem ve velkých společnostech. 

Chudák řadový zaměstnanec

Zaměstnanec na řadové pozici musí  v těchto organizacích vzít v úvahu, že je členem velké organizace, kde se prolínají různé úkoly od různých osob. Je řízen manažerem, nemá možnost svoje úkoly na někoho delegovat, pracuje v režimu multitaskingu (mnoho úkolů najednou v tutéž dobu), je pod enormním tlakem a ve stresu.

Všechny úkoly se jeví jako důležité a naléhavé, má problémy s určením priorit. Často nemůže pracovat ve svém období nejvyšší produktivity, protože se v tomto období konají společné mítinky.  Tyto problémy se zesilují zejména u méně zkušených pracovníků a u nováčků, kteří neznají dobře chod firmy a neumějí rozlišit mezi důležitým a nedůležitým a naléhavým a nenaléhavým. Zkušení pracovníci budou v podobné situaci po velkých změnách, kdy ve firmě nezůstane na kameni kámen a lidé se ještě neorientují v nově nastavených procesech.

A co na to manažer?

Jak by měl v těchto situacích zaměstnanec postupovat? Nejvhodnější je poradit se s manažerem a vybrat spolu s ním priority, kterým je třeba dát přednost před ostatními úkoly. Manažer má více informací, má větší přehled o celku a souvislostech a může rozhodovat a delegovat. Měl by proto zaměstnanci pomoci  s nastavením priorit. Je to koneckonců v jeho vlastním zájmu, aby jeho podřízení pracovali efektivně.

Ve velké organizaci je dle mého názoru možnost svobodné volby a strukturování času dle vlastních potřeb na zaměstnaneckých pozicích významně omezena. Pracovník si musí být vědom, že stojí v průsečíku různých zájmů a tlaků. Zachovat si vnitřní klid v takových situacích není lehké.

Od hodnot k zachování životní rovnováhy

Zde doporučuji vrátit se k úplnému základu time managementu, kterým je práce s vlastními hodnotami, jejich zmapování a uspořádání. A těmito hodnotami se v životě řídit, pokud si člověk chce vnitřní klid zachovat. Tato zdánlivě teoretická rada může ušetřit mučivé rozhodování v konkrétních situacích a pomůže k získání životní rovnováhy. Může se samozřejmě ukázat, že člověku nakonec charakter práce ve firmě nebude vyhovovat a že zaměstnání změní. Stále ještě mnoho teorie? Tak tedy příklad:

Příklad A

Zaměstnanec A je výborný  pracovník a člověk se silnou vazbou na rodinu. Svou sílu a duševní klid čerpá z fungujícího rodinného zázemí. Je-li takový člověk dlouhodobě nucen k vysokému pracovnímu nasazení a nadměrnému počtu hodin v zaměstnání,  dostává se do stavu nespokojenosti a stresu. Jeho životní hodnota – oddanost rodině stojí na žebříčku výše než oddanost firmě. Zaměstnanec A dá při rozhodování o prioritách přednost své nejvyšší hodnotě – tj. rodině. Má-li se rozhodnout zůstat v práci a dokončit úkol anebo jít na školní besídku svého dítěte, zvolí to druhé. Jeho životní hodnota a priorita je jasná. Pokud bude nucen rozhodnout se opačně, získá firma nespokojeného pracovníka. Dlouhodobý nesoulad mezi vnitřními hodnotami a firemní kulturou není únosný. Je-li to v moci manažera a stojí-li o podobného zaměstnance, měl by vyjít vstříc a úkoly strukturovat tak, aby zaměstnanec měl čas také na rodinu.

Příklad B

Zaměstnanec B je workoholik. Na jeho žebříčku hodnot stojí na špičce oddanost práci a firmě. Takový člověk bude zanedbávat zdravý životní styl, rodinu, ale nebude s ním problém v zaměstnání. Ochotně bude pracovat přesčas. Tento člověk se časem dostane do druhého extrému – postupně ztratí výkonnost a dopracuje se k vyhoření ne-li ke zhroucení. Jeho žebříček hodnot neodráží nutnost péče o tělesnou schránku, koníčky a o partnerské vztahy. Zaměstnanec B nemá v pořádku time management svého života, nezvládá tzv. life management. Jeho zničující životní styl vede k životní nerovnováze. Paradoxně i v této situaci může manažer pomoci pracovníkovi s time managementem, pokud si chce zaměstnance dlouhodobě udržet.

Pyramida času

Time management se odehrává na různých úrovních. Na plánování času je možno nahlížet jako na pyramidu, kde v základu pracujeme se životními hodnotami, postupně odvozujeme dlouhodobé a střednědobé cíle a na špičce řešíme krátkodobé cíle. Na každé úrovni řešíme jiný typ úkolů a používáme jiné techniky. Musíme jen rozlišit, na které úrovni jsme a co chceme řešit. Samozřejmě je ideální začít od základny. Často se však stává, že člověk se začne o time management  zajímat, když nezvládá aktuální úkoly. I to je dobrý začátek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..